C. k. panství Pardubice (1560-1863)
Když od Pernštejnů pardubické panství v roce 1560 odkoupil sám český král a římský císař Ferdinand I. Habsburský (1503–1564), stalo se státním majetkem ve vlastnictví České královské komory v Praze. Ta ho řídila prostřednictví úředních instrukcí, které se týkaly nejenom hospodaření, ale i záležitostí daňových, správních, soudních a poddanských (viz Radek Strejček: Hejtmanská správa komorního velkostatku Pardubice v letech 1679 – 1681, Univerzita Pardubice 2017, s. 31-39).
Územní rozsah pardubického panství v roce 1845 dokumentuje jeho generální mapa (viz SOA Zámrsk, NAD 377 Velkostatek Pardubice 1494-1952, inv. č. 3428 Generální mapa panství Pardubice, Josef Urban 1845).
V roce 1855 bylo panství zastaveno na umoření státních dluhů Rakouské národní bance, od níž v roce 1863 velkostatek s obcí Čepí (nebyla součástí pardubického panství Pernštejnů, ale byla zakoupena královskou komorou až na konci 17. století a nadále sdílela jeho osud) v dražbě získala akciová společnost c. k. Rakouský úvěrní ústav pro obchod a průmysl (společně s Leopoldem rytířem von Lämmel), aby ho následně mohla se ziskem zpeněžit (viz Petr Mücke: Kunětické družstvo. Historie záchrany významné přírodní a kulturní památky. In: Východočeský sborník historický 14, 2007, s. 144). Jejím právním nástupcem byla Akciová společnost držitelů statku Pardubického, která v roce 1881 prodala panství Dr. Richardu Drasche-Wartinberg (1850-1923).
Další informace z encyklopedie
Podřízené štítky:
Seznam archiválií (5):
Protokoly 1881: 87.
Tentýž [úřad] žádá o sdělení a ujištění, zda bývalý hajný na pardubickém panství Jan Podivín působil v letech 1849 a 1850 jako hajný v Nové Vsi, a zda mu náleželo postavení státního zaměstnance, či byl pouze propustitelným zaměstnancem.
Protokoly 1881: 263.
Ředitelství držitelů statku Pardubice ve Vídni zaslána za účelem potvrzení smlouva manželů Františka a Marie Černých z Dašic, č. p. 119, na zakoupené panské pozemky o výměře 1071 sáhů čtverečních, datovaná 29. října 1860.
Protokoly 1882: 512.
Ředitelství Akciové společnosti držitelů statku Pardubického ve Vídni zasláno ke schválení a podpisu majitele panství Pardubice pana Richarda rytíře Drasche von Wartinberg ve Vídni dvanáct kusů smluv na panské pozemky, odprodané zčásti státním panstvím Pardubice, spravovaným privilegovanou rakouskou Národní bankou a zčásti Akciovou společností držitelů panství Pardubického, a sice následujícím kupcům: Josefu Horynovi, č. p. 52, Josefu a Marii Bendovým, č. p. 74, Josefu Vaňkovi, č. p. 82, Matějovi a Marii Kutinovým, č. p. 64, Josefu a Magdaleně Bendovým, č. p. 74, Josefu a Marii Horynovým, č. p. 52, Františku a Marii Zběhlíkovým, č. p. 27, Matějovi a Magdaleně Kutinovým, č. p. 64, Václavovi a Kateřině Kociánovým, č. p. 98, Františkovi a Anně Vaňkovým, č. p. 97, všichni z Chvojence, [dále] Václavovi a Anně Baštířovým, č. p. 8, z Chýště a Václavovi Smolíkovi, č. p. 54, ze Sopřeči.
Protokoly 1883: 769.
Panu JUDr. Karlu Pippichovi zaslán k nahlédnutí a [úřednímu] využití v souvislosti s poškozením Děkanské hráze originál zprávy vrchnostenského úřadu komorního panství Pardubice z roku 1788, ze které vyplývá, že měl být pardubický Císařský náhon založen v téže době.
Protokoly 1885: 1944.
Václav Chvojka z Živanic, opatrovník neplnoletého Josefa Nováka, držitele nemovitosti č. p. 22/27, skládá obnos ve výši 250 zlatých vídeňské měny, odvedený z této nemovitosti konkretuální církevní pokladně c. k. komorního panství Pardubice, který nyní činí 105 zlatých rakouské částky a patří kojickému filiálnímu kostelu, a to včetně půlročních úroků ve výši 3 zlaté 15 krejcarů místo vypovězení.