Chráněné dílny a chráněná pracoviště: výhoda i závazek pro zaměstnavatele
Mnozí zaměstnavatelé vytvářejí zdravotně postiženým osobám vhodné pracovní podmínky a pracovní prostředí, aniž by k tomu byli nuceni právními předpisy. Jde o chráněné dílny a chráněná pracoviště. Chráněnou prací se rozumí pracovní činnost na vhodně zvoleném nebo upraveném výrobním programu, vykonávaná zpravidla zaměstnancem s těžším zdravotním postižením za zcela mimořádných pracovních podmínek, upravených podle jeho fyzických a psychických schopností.
Soubor více pracovišť přiměřeně upravených k chráněné práci ve vymezeném prostoru nebo samostatném celku tvoří chráněnou dílnu.
Technické úpravy
Technické úpravy chráněných pracovišť a dílen jsou zaměřeny na celá zařízení včetně umístění pracovišť a přístupu k němu, prostorového uspořádání s ohledem na používání osobních pomůcek, eventuálně invalidních vozíků, a úpravy pracovního prostředí v nejširším slova smyslu.
Dotýkají se i individuální úpravy jednotlivých pracovních stanovišť, to je stolů, manipulačních desek, sedaček, ovládačů a prostředků strojního zařízení, vhodného umístění, uchopování, eventuálně tvarování nástrojů a nářadí, a to s přihlédnutím k užívání osobních a pracovních pomůcek (i protetických).
Dalším požadavkem pro realizaci chráněné práce je individuální přístup k zaměstnancům při instruktáži, znázorňování pracovních postupů, nácviku činností, odborný dohled zdravotních rehabilitačních zaměstnanců, popřípadě dalších (například sociálního pracovníka) při zdolávání psychických bariér provázejících adaptaci na nové pracovní a společenské podmínky i při odstraňování sociálních problémů.
Příprava je důležitá
K tomu, aby chráněná dílna (chráněné pracoviště) splnila své poslání a aby úsilí uvedených zaměstnanců bylo také využito, je třeba, aby zaměstnavatel provedl řádnou přípravu. Úvaha o zřízení chráněné dílny musí vycházet z analýzy všeobecných podmínek, výrobních a technických možností s přihlédnutím k perspektivnímu rozvoji organizace.
Po stránce ekonomické pak z odhadu nákladů na zřízení (provoz) chráněné dílny (chráněného pracoviště) včetně investičních stavebních nákladů, strojních investic, vybavení dílen zařízením, pomůckami, školním materiálem, odměňování zaměstnanců chráněné dílny, nákladů na sociálních zařízení, případně ubytování a stravování zaměstnanců a způsob jejich úhrady. Stejně závažná je i úvaha o možnosti získání zaměstnanců, jimž je chráněná práce určena.
Zřízení chráněné dílny se vyhlašuje vydáním statutu chráněné dílny, v němž je uvedeno, kterým dnem se dílna zřizuje, za jakým účelem a pro jaký okruh zaměstnanců s případným vyznačením, která místa jsou vyhrazena zdravotně postiženým občanům s těžším zdravotním postižením. Dále se ve statutu uvádějí zpravidla odlišnosti v provozu, pracovních podmínkách, povinnostech zaměstnavatele i zaměstnanců.
Příspěvek úřadu
Zaměstnavateli, který zřídil jedno místo pro zdravotně postiženého občana, může poskytnout příslušný úřad práce příspěvek na jeho zřízení až do výše osminásobku průměrné mzdy v národním hospodářství (v současnosti přibližně 200 000 Kč).
Příspěvek se poskytne, jestliže zaměstnavatel sjedná dohodu a její náležitosti uvedené v zákoně, např. že vrátí úřadu práce příspěvek, pokud nesplnil sjednané podmínky.
Příspěvek může dostat nejen podnikatel jako zaměstnavatel, ale i samotný občan, který začne podnikat. Musí však být splněny další zákonné podmínky: je evidován u úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání (nezaměstnaný) a jedná se o osobu se zdravotním postižením.
Vedle těchto zvýhodnění může zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % zdravotně postižených občanů dostat příspěvek od úřadu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti.
Co upraví reforma?
Jeho výše je 0,66násobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého zaměstnaného občana s těžším zdravotním postižením a ve výši 0,33 za každou jinou zaměstnanou osobu se ZP.
Pro stanovení počtu zaměstnanců se ZP a s těžším zdravotním postižením, na které má být příspěvek poskytován, je rozhodný průměrný roční přepočtený počet těchto zaměstnanců.
Vzhledem k tomu, že tento příspěvek je mnohými zaměstnavateli zneužíván, je v návrhu daňových a sociálních reforem provedena jeho úprava. Jeho výše by měla být ovlivněna minimální mzdou a stanovena maximální hranice.
O autorovi: Ladislav Jouza (Autor je odborníkem na pracovní právo)
Autor: Ladislav Jouza
Zdroj: Právo
Infoposel.cz